Petr Dusil: Cílem není pouze pasivní, ale kvalitní dům

Ing. Petr Dusil

• Rodák z Jablonce nad Nisou, milovník hor, lesů, vod a strání a jizerskohorský patriot.
• Absolvent Fakulty stavební ČVUT v Praze, obor pozemní stavby a konstrukce se specializací na stavební fyziku.
• Od roku 2010 působí ve společnosti Atrea, kde se v pozici koordinátora konceptu DOM Y ATREA zaměřuje na energeticky efektivní dřevostavby.
• Je místopředsedou rady profesního sdružení Centrum pasivního domu.
• Věnuje se osvětě a podpoře udržitelného stavebnictví a propojování odborníků z různých oborů.
• Rád se setkává s moudrými a inspirativními lidmi, kteří nahlíží svět v širších souvislostech.
• Jeho oblíbeným citátem jsou slova Antoina de Saint-Exupéryho: „Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné."

Ing. Petr Dusil

Co pro vás znamená formát pasivního domu?

Jednoznačně komfort, zdraví, úspory, nezávislost a udržitelnost. Využití principů a zásad pro navrhování a výstavbu budov v energeticky pasivním standardu vnímám jako logické a smysluplné. Jednoduše a přirozeně vedou k cíli, kterým má být budova kvalitní v širším slova smyslu. Energeticky pasivní standard je ideálním odrazovým můstkem od budov, které energii spotřebovávají, k budovám plusovým.

Jaké vlastnosti pasivních domů se ukázaly jako nejdůležitější po 15, 20 letech, kdy je tu stavíme?

Pasivní budovy za svou relativně krátkou historii ukázaly své opodstatnění a jednoznačně obstály. Asi nejvýrazněji se do povědomí veřejnosti dostala nízká spotřeba energie na provoz, která sebou nese i nižší energetickou závislost. Samotní uživatelé pozitivně hodnotí i obtížněji vyčíslitelné benefity, které mají pozitivní vliv na životní pohodu, kondici a zdraví, jako je komfortní a zdravé vnitřní prostředí – teplé povrchy, příjemná teplota v zimě i v období letních veder, kvalitní větrání – efektivní odvod škodlivin a přívod optimálního množství čerstvého vzduchu bez průvanu. Roste význam nižší závislosti na vnějších podmínkách a vlivech, ať už těch klimatických, ekonomických nebo společenských.

V souvislosti s aktuálním tématem udržitelnosti představují pasivní domy menší zátěž pro životní prostředí. Proměňují se investoři pasivních domů?

Tématem pasivních domů se zabýváme téměř 20 let. Ze začátku byli klienti hlavně nadšenci, experimentátoři ať už technologičtí, nebo ekologičtí. Postupem času se začali objevovat investoři, kteří přidanou hodnotu začali vnímat v širších souvislostech a více pragmaticky. Obecně jsou to vzdělanější, vědomější lidé, s odpovědným přístupem k životu, pro které je koncept pasivního domu logickou a smysluplnou volbou.

Zdá se, že koncept pasivních budov nám mohl pomoci předejít řadě problémů současnosti, kdybychom se lépe připravili. Jednoznačně. Myslím, že jsme promarnili velkou příležitost na zásadní zlepšení celkové úrovně stavebnictví a energetiky. Principy a přínosy pasivních budov jsou známy od minulého století. Měli jsme tedy dostatek času i potřebné znalosti a technologie pro jejich postupné zavedení do stavební praxe.

Kvůli nepochopení, předsudkům, pohodlnosti, setrvačnosti v myšlení i činech a neochotě vnímat měnící se svět bylo tempo poměrně pomalé a nynější situace na nás dopadá tvrdě a bolestivě. Reálně nám hrozí energetická chudoba. Častý argument „to se mi nikdy nevrátí", pramenící z krátkozrakého, spíše účetního pohledu, najednou dostává úplně jiný rozměr. Současnou situaci však nevyřešíme nahrazením plýtvání neobnovitelnými za plýtvání obnovitelnými zdroji energie.

Nejdříve bychom se měli zaměřit na zlepšení stavebního řešení – obálky budovy, které povede k nižší potřebě energie na provoz a až následně řešit její pokrytí obnovitelnými zdroji. Rozhodně je co zlepšovat. V případě novostaveb by pasivní standard měl být samozřejmostí. Obrovský potenciál úspor však představují komplexní renovace s využitím principů pasivního standardu. Zde vidím důležitou úlohu veřejné správy, aby šla ve vlastních budovách příkladem a směrem k veřejnosti poskytla podporu v oblasti vzdělávání, osvěty a smysluplného financování.

Západní civilizace má obrovský nadbytek, který ji činí závislou. Doba povede k tomu tento neudržitelný směr „růstu za každou cenu" přehodnocovat a zařadit zpátečku směrem k větší vděčnosti za to, co již máme. Foto se souhlasem: DOMY ATREA

Setkávám se s názorem, že pasivní dům je zbytečně drahý extrém. Co si o tom myslíte?

Jsem přesvědčen, že ve stavebním řešení dnes pasivní standard představuje optimum a nedává tedy smysl nevyužít jeho potenciál, spokojit se s kompromisem a zůstat na půli cesty. Kvalitní tepelně izolační obálka znamená méně energie na provoz, tedy i větší svobodu ve volbě technologií a zdrojů energie. Při výběru technologií má určitě smysl zvažovat různé varianty a také dům připravit i na možnost jejich snadného rozšíření nebo změny v budoucnu. Při celkovém hodnocení bychom určitě neměli zůstat jen u energetiky, ale zohlednit i další těžko měřitelné benefity pasivních budov. Tlak na co nejnižší cenu a rychlost stavby celkově vede ke spoustě unáhlených rozhodnutí a obrovskému množství nekvalitních domů.

Může být i kvalitní stavba za přijatelnou cenu?

Žijeme v instantní době, všechno musí být hned, na dvě kliknutí. To se promítá i do stavařiny. Většina staveb se realizuje na dluh, s nedostatečným rozpočtem, v časovém presu a bez spolupráce s potřebnými odborníky. Ve spojení s nízkou úrovní obecného vkusu, odbornosti, kvality materiálů a řemesla jsou výsledkem nekvalitní domy, které často nesplňují ani základní požadavky. Tento přístup je podle mě sobecký a nezodpovědný, a představuje časovanou bombu do budoucna. Kvalitní stavba se bez dostatku času na přípravu i realizaci, odpovídajících odborných znalostí a dostatečného finančního zázemí zkrátka neobejde.

Kudy se vydat, když chceme kvalitní dům?

Doporučuji věnovat dostatek času a energie přípravné fázi, tvorbě zadání a koncepce, ideálně ve spolupráci s architektem. Dobrý architekt má být stavebníkovi důvěryhodným partnerem a průvodcem, prostřednictvím společného dialogu umět citlivě usměrnit jeho často nerealistické představy, ukázat širší souvislosti a objevit skutečné potřeby a určit priority. Dům vhodně umístit na pozemku, šikovně propojit se zahradou a okolím, navrhnout praktickou dispozici schopnou reagovat i na v průběhu času měnící se potřeby, zvyklosti a životní perspektivu obyvatel. Pomoci s volbou materiálového řešení stavby a výběrem vhodných technologií pro větrání, vytápění, hospodaření s dešťovou a odpadní vodou a tak dále.

Je dobré mít možnost nechat koncepci dostatečně uzrát, podívat se na návrh s určitým odstupem. Dobrá koncepce je nezbytným základem pro podrobnější stavebně-technické řešení, které zastřešuje kvalifikovaný projektant s týmem dalších nezbytných specialistů. Kruh uzavírá kvalitní realizační firma a zkušený stavební dozor. Tímto způsobem může vzniknout dům, který má duši, s respektem ke stávající zástavbě plně využívá potenciál místa a nenásilně odráží osobnosti majitelů.

Může být pasivní dům cestou k větší svobodě a nezávislosti?

V obecné rovině je naše společnost v pasti konzumu, nadbytku a nesmyslného růstu za každou cenu, který však nevede ke spokojenosti. Pro zajištění pohodlí a pseudo bezpečnosti obětujeme spoustu času, energie a peněz, ztrácíme svobodu, strádají naše vztahy, v honbě za lepšími zítřky zapomínáme skutečně žít a trpíme frustrací z blahobytu. Člověk je tvor společenský a je nedílnou součástí ekosystému planety.

Ať chceme, nebo nechceme, jsme zcela závislí na přírodě a na sobě navzájem. Proto dává smysl se o životní prostředí a společný prostor starat, společenství vytvářet a kultivovat a pečovat o vzájemné vztahy. To podle mě vede ke kvalitnějšímu a smysluplnějšímu životu. Opravdová svoboda pramení spíše z vnitřního postoje člověka. Cesta k ní vede skrz vědomou a dobrovolnou skromnost a vděčnost za to, co mám. Čím méně potřebuji k vyrovnanému životu, tím jsem svobodnější.

Doba ukazuje, že vzrůstá význam energetické nezávislosti a bezpečnosti. Pasivní domy jdou tomuto trendu významně naproti. Foto se souhlasem: DOMY ATREA

Jak si rozumí pasivní dům s dřevostavbou?

Dřevo je krásný, tradiční a ušlechtilý materiál s obrovským potenciálem. Dřevostavby a pasivní standard představují ideální spojení, které naplňuje požadavky na již zmiňovanou celkovou kvalitu budov a nabízí odpověď na výzvy dnešní doby. Řekl bych: když pasivní dům tak ideálně ze dřeva, a když dřevostavba tak ideálně v pasivním standardu.

Kam směřují trendy stavebnictví obecně?

Doufám, že nás nelehká doba nasměruje od kvantity směrem k vyšší kvalitě a udržitelnosti. Vnímání celkové kvality života. Poroste důraz na kvalitu vnitřního prostředí v budovách, kvalitní větrání, tepelně vlhkostní, světelný a akustický komfort, použité materiály. Směřujeme k hodnocení budov v jejich celém životním cyklu. Z pohledu množství energie a emisí vzniklých při výrobě a dopravě materiálů, samotné výstavbě, užívání, renovaci a likvidaci budovy po skončení životnosti. Využití surovin, tvorby odpadů, spotřeby vody. V těchto oblastech mají dřevostavby v pasivním standardu rozhodně co nabídnout.

Česká republika má dlouholetou tradici dřevozpracujícího průmyslu a velký potenciál využívat vlastní dřevo efektivněji. Potěšilo mě, že si ve svém programovém prohlášení tento potenciál uvědomuje i vláda. Stanovila přímo zmocněnce pro větší využití dřeva ve stavebnictví a v průmyslu. Vznikají příslušné mezirezortní orgány a organizace.

V souvislosti s nutností adaptovat budovy na změnu klimatu se objevuje téma modrozelené infrastruktury, vegetační střechy, fasády, efektivnější hospodaření s dešťovou a odpadní vodou, využití vodních prvků. Dá se předpokládat rozvoj komunitní energetiky, s tím spojená úprava distribuční sítě směrem k větší flexibilitě a možnosti smysluplně využívat obnovitelné zdroje energie. Od budov, které byly nenasytnými konzumenty energie a producenty emisí a odpadů směřujeme k budovám, které budou spíše přínosem než zátěží.